Změna klimatu je věcí nás všech
Názorový článek britské velvyslankyně a francouzského velvyslance v ČR.
Až se v prosinci sjedou na klimatickou konferenci do Paříže světoví lídři, budou před sebou mít jasný úkol: dohodnout se na opatřeních, která zaručí, že se naše planeta neoteplí o více než dva stupně oproti době před průmyslovou revolucí.
Velká Británie, Francie i Česká republika budou coby členské země Evropské unie v těchto vyjednáváních hrát zásadní roli. EU dlouhodobě stojí v popředí globálních snah o snížení vlivu skleníkových plynů na naši atmosféru. Všechny členské státy EU v březnu předložily své cíle pro pařížská jednání a zavázaly se snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 procent oproti hodnotám z roku 1990. Cesta k tomuto cíli bude v každé z členských zemí jiná. Podstatné ale je, že se na dosažení kýženého výsledku podílíme společně. Ambasády zemí EU na celém světě si tuto spolupráci připomněly v rámci dne klimatické diplomacie (#ClimateDiploDay).
Změna klimatu je totiž problémem nás všech, ne jen obyvatel vzdálených tichomořských ostrovů. Pokud se v prosinci v Paříži nedohodneme, doplatíme na to. Podle studie expertů z Mezinárodního panelu pro změnu klimatu při OSN by oteplení o 2,3 stupně Celsia srazilo světové HDP o 1,8 procenta, oteplení o 4,9 stupně pak dokonce o 4,6 procenta.
Jako jedno z opatření přijaly Francie i Velká Británie zákony, které do roku 2050 zajistí snížení emisí o čtyři pětiny oproti roku 1990. Dosažení tohoto nezbytného cíle skrývá příležitost, kterou firmy na obou stranách Lamanšského průlivu rychle rozpoznaly. Do boje proti změně klimatu se zapojují v rámci svých korporátních politik. Řada podniků dokázala například osekat účty za elektřinu a přitom expandovat. Již v krátkodobém horizontu tak „zelený růst“ vytváří stovky tisíc pracovních míst.
Velká Británie, Francie i Česko byly v 19. století ohnisky průmyslové revoluce. Od té doby víme, že tahounem technologické změny je soukromý sektor, jehož inovace a investice do nových zdrojů energie neoslabují růst, ale naopak jej posilují. Princip se nezměnil, jen fosilní paliva dnes nahradila nízkouhlíková řešení v podobě obnovitelných zdrojů energie a jádra. Nositeli této změny jsou pak inovace zvyšující energetickou účinnost.
Evropská unie dnes produkuje okolo desíti procent světových emisí skleníkových plynů. Právě proto v Paříži potřebujeme celosvětově závaznou dohodu. Za šest měsíců budeme vědět, zda se naše ambice podařilo naplnit. Obě naše země, a jsme přesvědčení, že i naši čeští partneři, vnímají pařížskou konferenci jako odrazový můstek k přechodu k ekonomice a společnosti nezávislé na uhlíku. Čím dříve na změně začneme pracovat, tím větší náskok a konkurenční výhodu budeme mít.
Jan Thompson, velvyslankyně Velké Británie v ČR
Jean-Pierre Asvazadourian, velvyslanec Francie v ČR
Článek vyšel 19.6. 2015 v Lidových novinách